= Historie obce
  = Historie sboru
 
Počasí u nás:
 

 Předpověď počasí

 
 

NAVRCHOLU.cz

 

Z historie naší obce

Název obce Pelejovice (dříve také Pelejice) je podle dostupných informací odvozen od jména Pelej, tedy klanu lidí Pelejových.

*   *   *

*   *   *

Útržky historie...

*První historická zmínka o Pelejovicích je z roku 1423, kdy se uvádí, že patřily k panství třeboňskému.
*Pan Petr z Rožmberka z laskavosti ke svým poddaným ve své závěti z roku 1519 osvobodil Pelejovice, Záblatí a Žíšov ode všech odúmrtí, tj. obdařil je právem, že při úmrtí mohou o svých ostatcích svobodně rozhodovat a komukoliv je odkazovat.
*Za vladaření Petra Voka z Rožmberku (1592-1611) se v jednom dopise píše, že postoupil jest zámku a městu Třeboni, vsi Sedlíkovice a Pelejovice.
*Po třicetileté válce zůstala ves v sutinách. Obyvatelé utekli, nebo zemřeli. Teprve v roce 1654 se domníváme, že Pelejovice měli osm statků obydlených a sedm pustých a opuštěných.
*Pelejovice mají dědické právo a povinnost odebírat pivo z vrchnovského pivovaru v Lomnici nad Lužnicí.
*26. 11. 1898 byla vysvěcena kaple Sv. Jana Křtitele.
*V roce 1910 byl založen místní Sbor dobrovolných hasičů
*Obec trpěla vždy v létě suchem a voda se dovážela z rybníka u lesa " Panský rybník ".
V roce 1930 byla obec připojena na vodovod u Dolního Bukovska.

*   *   *

Písemnosti z archívu...

První zatím známou písemnou zmínkou o Pelejovicích je osobní dopis správce této oblasti pana Rinartha od Dubu urozenému panoši Janovi Tluxovi z Vrabie, nejvyššímu písaři desk zemských království Českého:
"O násilnostech, kteréž se mu dějí od lidí Rosenberských",
sepsaným v Bernarticích 12. února 1471.

V tomto dopise si Rinarth ztěžuje: "...kterak tu neděli před hromnicemi v noci na pondělí, toho času, když jsem ode páně Mti pána svého z Budějovic vyjel, pěšie z Třeboně i někteří sedláci páně z Rosenberka vybili ves mú Pelejovice a vzali těm lidem XIV koní. A za těmi lidé moji šli až do předměstie Třeboňského, a v pondělí na zajtřie nalezli těch koní v Kramolíně a v Jilovici u lidí páně z Rosenberka XI, a tři najlepšie pryč zadali. A když těch lidí tázáno, od koho by ty koně koupili, oni pověděli, že od Homolky s jeho tovařišem z Třeboně.
I psal jsem o to hauptmanu Třeboňskému dvakrát proséci, aby lidem mým koně zlodějsky ukradené navrátiti kázal; a on odpisuje v prvniem listu, že sú je páně lidé od nějakých pěších koupili, aby jim jich penieze navrátili; a v druhém listu píše, aby je vyručili na postavenie. Jakož vám přiepis listu jeho posielám, aby mohli lépe srozuměti. A přes to jeho psanie lidé moji museli ty koníky vyplatiti...
"

Celý text tohoto dopisu je ke stažení ve formátu PDF zde...

Zdroj: ARCHIV ČESKÝ čili Staré písemné památky České i Moravské sebrané z archivů domácích i cizích, díl VIII., Dopisy rodů Hradeckého a Rosenberského 1470 - 1475, Nákladem domestikálního fondu království Českého, Redaktor: Josef Kalousek, Tiskem dra Ed. Grégra – V kommissi knihkupectví Bursík & Kohout, V Praze 1888.

*   *   *

Další zmínku o Pelejovicích nám dopřává opět Rinarth od Dubu a to hned o čtyři roky později, kdy dává na vědomí urozenému panoši Kunratovi z Petrovic, toho času budějovickému purkrabímu:
"O krávě ukradené člověku jeho z Pelejovice, aby krádeže takové nebyly trpěny",
opět z Bertnartic 16. listopadu 1475.

V tomto dopise píše: "Službu svú vzkazuji, urozený příteli milý! Píšť páně Mti, žaluje na Kojakovského mladého, kterak mi jest od něho kráva ukradena člověku mému z Pelejovic, jakož tomu šíře z páně listu porozumieš. I milý příteli, prosím tebe, mluv se páně Mti, ať by jemu takoví krádežové nebyli trpěni, neb Bernart i s mateří u sebe přechovávají zloděje ke škodě tomu všemu kraji, jakož to na ně muož provedeno býti, kterak se od nich lúpežové a krádeži dějí, a netoliko okolním súsedóm, ale i páně lidem.
I věřím, že se o to ku páně Mti přičiníš, abychť na tom páně Mti nectil...
"

Celý text tohoto dopisu je ke stažení ve formátu PDF zde...

Zdroj: ARCHIV ČESKÝ čili Staré písemné památky České i Moravské sebrané z archivů domácích i cizích, díl XXI., Druhý dodavek k dopisům rodu Rosenberského, Nákladem domestikálního fondu království Českého, Redaktor: Josef Kalousek, Tiskem dra Ed. Grégra – V kommissi knihkupectví Bursík & Kohout, V Praze 1903.

*   *   *

Zajímavou zmínkou je také výtah ze Stenografické zprávy o XX. sezení druhého výročního zasedání královského sněmu Českého od roku 1872, dne 17. ledna 1874:

Ref. Dr. Alter: 14. Der vereinigten Ge= meine Pelejic und Sedlikowic, Bezirk Weselí, die Trennung in zwei selbstständige Gemeinden:
a) Pelejic,
b) Sedlikovic.
Sněm. sekr. Schmidt: 14. Aby spojená obec Pelejice a Sedlikovice, okresu Veselského, rozdělila se na dvě obce o sobě
a) Pelejice,
b) Sedlikovice.
Oberstlandmarschall: Wünscht Jemand das Wort? Wer zustimmt, wolle die Hand erheben. (Geschieht. ) Angenommen.

*   *   *

Ze starých map a otisků...

Müllerova mapa Čech
1720
I. vojenské mapování
1764 - 1783
II. vojenské mapování
1836 - 1852
III. vojenské mapování
1877 - 1880

*   *   *

    
Císařská mapa z roku 1828, na které je zcela patrné rozložení jednotlivých statků a jim náležících pozemků.
Zajímavostí je velikost obecního rybníka, který sloužil jako jediná zásobárna vody až do roku 1930.

*   *   *


Vojenská mapa z roku 1938

*   *   *

Dobové fotografie ze života v Pelejovicích

*   *   *

Články v novinách a časopisech...


Chytilův adresář 1915

 

Jaroslav a Jana Čechurovi,
Mobilita v jedné české pobělohorské vsi: Pelejovice 1650-1750
Josef Grulich In: Jihočeský sborník historický [2000- ] - 69-70 (2000-2001), s. 223-225

 

Čechurová, Jana [autor statě]:
Mobilita v jedné české pobělohorské vsi. Pelejovice 1650-1700
[stať ve sborníku].
(Mobility in a Czech willage after 1618. Pelejovice 1650-1700)
In: K novověkým sociálním dějinám Českých zemí I. Čechy mezi tradicí a modernizací 1566-1848.  
1. vyd.  Praha: Karolinum; 1999,  s. 94-124 ISBN 80-7184-930-8